Násadová vejce a kuřata Hempšírka

Hempšírky: měděné krásky s nadprůměrnou snáškou
Původní hnízdiště těchto slípek se nachází na území Spojených států. Přesněji ve státě New Hampshire. Šlechtění těchto slepiček probíhalo už na začátku 20. století. Její hlavní předchůdkyni tvoří rodajlendka. Hempšírkydobře odlišíte od ostatních slepičích souputnic díky jejich nepřehlédnutelnému hnědo-měděnémukabátu, který v oblasti ocasu dozdobují černá pera
Nosnice k pohledání
Váhově se slípky řadí mezi středně těžká plemena. Kohouti váží zpravidla kolem 3,5 kg a slepičky 3 kg. I přes vyšší váhu patří holky z hempšíru mezi plemena s nadprůměrnou snáškou. Z hnízda během snáškového období sebere kolem 200 ks vajíček. Každé s váhou 55 g.
Slípky vás nezklamou ani přírůstkem masa na vašem pekáči. A navíc. Do jateční váhy vyrostou v krátkém časovém úseku. Pro své dobré užitkové vlastnosti jsou mezi chovateli velmi oblíbeným plemenem. Hempšírka rychle roste, rovnoměrně a poměrně rychle se opeřuje. Pohlavně dospívá ve věku 28 týdnů, kdy slepičky počínají snášet.
Chovám, chováš, chováme
Mít v hejnu hempšírku znamená radost, nikoliv starost. Jejich chov se nijak zásadně neliší od chovu ostatních nenáročných plemen slepic.Kromě vajec poskytuje hempšírka chovatelům i chutné maso. S ostatní drůbeží na společném dvorku se snášejí velmi dobře. Oproti lehkým plemenům hrabavé drůbeže jsou menší problémy s přelétáváním plotů a ohrad. Pro svoji nenáročnost a mírnější temperament je lze doporučit i začínajícm chovatelům.
Proč slípky chovat
+ Dají vám jak vajíčka, tak maso = dvojí užitek.
+ Nadprůměrná snáška velkých vajíček.
+ Slípky s klidnou povahou, které se nechají ochočit.
+ Pěkný vzhled.
+ Daří se jim i v rychle se měnících klimatických podmínkách.
- Hempšírky nepatří mezi nejlepší matky, spíše se rodičovství úplně vyhýbají.
Při křížení měděně červeného kohouta (otcovská linie a nositel zlatého faktoru "s") se slepici bílé hempšírky (mateřská linie a nositel stříbrného faktoru "S"), vznikne barevně rozlišitelné potomstvo. V praxi to znamená, že všechny slepičky budou mít peří tmavé po otci, zatímco kohoutci budou po matce bílí. Tato metoda sexování kuřat, vyplývající z poznatků nauky o dědičnosti, je označována jako colorsexing. Počet chromozomů je u hrabavé drůbeže 78 párů, které jsou identické. Pouze jeden pár má rozdílný tvar - je to tzv. heterochromozom, který určuje pohlaví nového jedince. Některé vlastnosti mají své dědičně založené geny i v těchto pohlavních chromozomech. Gen, který ovlivňuje zbarvení peří se na potomstvo přenáší vždy křížem, tedy z kohouta - otce na dcery -- slepičky a ze slepice - matky na syny - kohouty.